Členové strany by si alespoň v některých základních otázkách měli být rovni - Stížnost na soudruha Václava Exnera - 22.12.2003 14:25:22
Výkonný výbor ÚV KSČM
Politických vězňů 9
Praha 1
110 00

Věc: Stížnost na soudruha Václava Exnera

Praha,1.prosince 2003

Vážení soudruzi,

podle stanov mám možnost svobodně vyjadřovat své názory. Podávám proto stížnost na soudruha Václava Exnera ve věci případu mé dcery.Píši to sám, neboť ona je nemocná.Jsem přesvědčen, že tak jako nedávná stížnost soudruha Exnera, kterou zaslal na rozhodčí komisi OV KSČM, bude stejným způsobem vážně projednávána
příslušnými vedoucími orgány.

I když jsem podstatu stížnosti vyjádřil, připomenu ještě příčiny mé stížnosti.Omlouvám se předem, že některé mé myšlenky nebudou dostatečně přesně formulovány.Jsem důchodce, původním povoláním dělník, později jsem získal různá školení a určité vzdělání. S léty však člověk nemládne a mysl se mu nebystří.Jsem dlouholetým členem strany.

Nyní k podstatě některých otázek, které by měly zdůvodňovat příčiny mé stížnosti. V minulém roce se moje dcera z iniciativy soudruha Exnera, jak jinak by se mohla k s. Exnerovi dostat, seznámila se s.Exnerem a vzniklo mezi nimi velmi úzké několikaměsíční „ přátelství“, které přerostlo v citové vztahy.Často se setkávali. Vyměnili si desítky telefonátů, SMS, dopisů. Něco jsem již poslal. Soudruh Exner však z neznámých důvodů najednou rychle a arogantně tyto vztahy přerušil.Dcera tuto radikální změnu jako žena nepřekonala a 17. března 2003 spáchala sebevraždu. Je to možné velmi lehce ověřit. Byla v bezvědomí bez známky života. Oznámil jsem tuto skutečnost soudruhovi Exnerovi, se kterým byla dcera řadu měsíců „ přáteli“, ale prakticky na to nereagoval. Ptal se jen něco na sanitku a již se neozval.Ačkoliv jsem byl vážně nemocen získal jsem za pomoci sousedů rychlou sanitku a ve Fakultní nemocnici na Bulovce ji zachránili život. Soudruh Exner jako blízký „ přítel“ dcery se zachoval v té chvíli amorálně a snad až protizákonně. Vždyť i cizí lidé pokud vědí, že někomu hrozí smrt rychle pomáhají.To je jedna z příčin i když starší, proč si na něho stěžuji, neboť on jako zkušený a vlivný člověk mohl rychleji zabránit možné smrti mé jediné dcery. Asi se bál, kdyby zemřela, že by mohl vzniknout pro něho velký skandál jako v případě Přemysla Kočího. Problém je ještě v tom, že dcera po léčbě ze sebevraždy na týden se vcelku vzpamatovala, ale po týdnu vážně onemocněla a velkou péčí lékařů jí věnované poněkud ozdravěla. Důsledky sebevraždy se u ní však projevují dosud, zejména onemocněním ledvin.
Není vyloučeno, že po čase půjde do invalidního důchodu.Jak bude pak platit činži a získávat prostředky na živobytí, při jejím velmi nízkém platu, není vůbec jasné. To je důvod proč si na soudruha Exnera stěžuji, který toto vše zavinil.Tím, že nepomohl mé dceři ,ohrozil i můj život,neboť jsem těžce nemocen a dcera se o mě stará.

Potom začala pro dceru z málo známých příčin další etapa její likvidace.Soudruh Exner přestal s ní naprosto komunikovat.Získal nějaké spojence v s. Moučkové a teoretiku s. Hellerovi a snad i další a dcera je od té doby sprostě špiněna na internetových stránkách Haló novin a dostávala i podobné SMS. Objevovaly a objevují se slova jako ty krávo,ty krávo Lewinská, jdi do hajzlu, debile, nebeská krávo a bylo jí vyhrožováno, že ji zardousí ve snu nějací upíři, že se neměla narodit atd. Nejhorší je, že některé SMS přišly na dceřiny mobily, jejichž číslo zná jen soudruh Exner.

Na závěr opakuji ještě krátké připomenutí příčin proč podávám stížnost na s. Exnera.
Někomu se možná zdá, že to je nesmyslný boj proti větrným mlýnům Vždyť s. Exner má
moc a vliv a spojence, ale je přece jen člen KSČM jako dalších desetitisíců členů strany.
Členové strany by si alespoň v některých základních otázkách měli být rovni.
Body stížnosti:

1) Soudruh Exner neposkytl dceři pomoc, když po sebevraždě prakticky umírala a on
o tom věděl. Neposkytnutí pomoci je možno kvalifikovat i jako nezákonné. Navíc byli měsíce „ přáteli“.
2) Zneužil vysoké stranické funkce tím, že spolu se s. Moučkovou řešil své osobní věci
na stranickém orgánu.Vzniklo zde nebezpečí, že jeho funkce ovlivní jednání.
3) Neposkytnutím pomoci dceři v době její sebevraždy objektivně ohrozil a zavinil
trvale její zdravotní stav. Jen proto, že se bál skandálu a upřednostnil své mocenské
zájmy ve straně před záchranou lidského života.
4) Ohrozil nejen život dcery, ale i můj. Tím, že se o mne dcera stará, neboť jsem vážně
nemocen.
5) Neposkytl pomoc dceři proti špinavé pomlouvačné kampani, která se proti ní vede
a prakticky ji zdravotně i společensky likviduje i když tato kampaň souvisí především s ním.
6) Jako otec dcery, která se o mne obětavě stará a bez ní bych nemohl žít, jsem se
telefonicky snažil informovat na vztah dcery k s. Exnerovi, i když jsem tento vztah
od začátku ostře odmítal, setkal jsem se z jeho strany s arogancí. Bylo mi dáváno
zřejmě na vědomí, že on je velký funkcionář a já jen obyčejný důchodce.

To jsou některé příčiny mé stížnosti a věřím, že bude řešena jako každá jiná.
Dále bych si přál, možná z příliš osobních důvodů a známého vztahu k dceři, aby s. Exner uvolnil své místopředsednické místo ve straně již novým soudruhům, kterým není přes 60 let. Možná, že i mladší soudruh by lépe chápal některé politické, zejména sociální otázky. To je můj osobní názor.

Tato stížnost, stejně jako mé dřívější dopisy podobného charakteru, je určena pro Výkonný výbor ÚV KSČM. Pokud nemá Výkonný výbor ÚV KSČM kompetenci tuto stížnost projednat, prosím o její předání příslušnému stranickému orgánu, například ÚRoK. Předem děkuji za vyřízení stížnosti.
Originál s mým podpisem je zaslán s. Grebeníčkovi – předsedovi ÚV KSČM.

S pozdravem