Kulturní menstruace

Ne, že bych sledoval bohapustou komerci Česko hledá superstar, to ne, ale při vyprávění přátel jsem si nemohl nevšimnout, že účastníci konkursu nejsou zrovna optimálním průřezem populace. Svou možná trochu kostrbatou větu shrnu do jednoduššího celku: Samozvaná kulturní reprezentace naší země jsou buchty a buzny. Rozhodně nemám nic proti minoritním skupinám obyvatelstva, ale pořádný kus chlapa jako je Martin Maxa naprosto chybí. To vám tam brečí učitelka, drze odsekává číšnice, žvýká studentka střední školy, mává ručkou maskér regionálního divadla nebo tam křečovitě svírá svého plyšáka předseda třídy jakéhosi gymnázia. Když se vám tak pokaždé dívám (hehe... poslouchám vyprávění těch, co se dívají), děkuji bohu (nebo jakej strejc tahá za šňůrky) za porotu, která je dokonalá, vmetává pravdu soutěžícím přímo do očí, dokonale se baví při rozhodování o dětských tužbách těch nebožáků (častěji ubožáků) a jejich sny nelítostně krade a krmí jimi své ego. To pak má Kanibal tááááákovou radost.

Stala se hnusná věc, navždy odešel Miloslav Šimek. Skvěle nás bavil (nemyslím pořad S politiky netančím, tam už mu to moc nešlo), bude mi chybět. Abych tuto noticku zakončil stylově, poznamenám pouze, že Šimkovi už došel humor.

Už čtyři hodiny čekám technika firmu Bluetone. Jestli se neukáže, zabiju mu děti.